Jdete do obchodu s elektronikou, anebo do klasického supermarketu, a vhodíte do nákupního košíku docela obyčejnou LED žárovku se závitem E27. Anebo si ji objednáte v některém specializovaném e-shopu. Zaplatíte za ni pár desítek korun a máte doma spolehlivé řešení umělého osvětlení s velmi dlouhou životností déle než 20 tisíc hodin, s odstínem barvy, kterou si přejete, a zároveň s velmi nízkým odběrem elektřiny (jistotu máte především tehdy, zvolíte-li osvědčeného značkového výrobce). Takový výrobek vypadá zdánlivě jednoduše – plastová baňka, kovový závit – nic zvláštního. Než se však mohlo něco takového vůbec zrodit, natož být dostupné v obchodní síti v miliardách kusů na celém světě, musely ujít vědecké týmy velmi zdlouhavou a namáhavou cestu.

Bílému světlu dlouho scházel svit modré diody

Objevu modré diody vděčíme za bílé světlo LED žárovek – první LED diody se začaly průmyslově vyrábět přibližně v polovině dvacátého století, tehdy však šlo pouze o signalizační polovodiče červené a později i zelené barvy. Vyrobit svítící diody o nízkém výkonu se tehdy dařilo z laboratorních podmínek přenést do praxe vzhledem k tomu, že bylo snadné zpracovat emitující prvky, z nichž diody sestávaly, převážně šlo o fosfor , arsen a galium.
Poslední zmiňovaný prvek je nejdůležitější složkou, která stojí za podstatou modré diody, ta byla potřebná k vytvoření bílého světla (složeného ze tří barev RGB – red, green, blue – červená, zelená a modrá). Ale modrou diodu nebylo tak snadné vyrábět tak, aby byla spolehlivá a stabilní. Vědcům trvalo déle než dvacet let, než se podařilo zhotovit první LED žárovku Lightpark vydávající bílé světlo, bylo to až v první polovině 90. let. Zajímavostí je, že vůbec první modrý svítící polovodič spatřil světlo světa v německé laboratoři již velmi dávno – dva roky před vypuknutím druhé světové války.