11. června 1904 – 9. srpna 1959. Český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér. E. F. Burian byl členem Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešeli a založili si vlastní divadlo Da-Da. Poté spolupracoval se scénou Moderní studio. V roce 1923 vstoupil do KSČ, ve svých devatenácti letech, z přesvědčení. Což ovlivnilo jeho další činnost, která je často až agitační.

Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband. Koncem roku 1933 založil divadlo D 34, kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se tedy jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41). V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračním táboře. Nejprve byl v Terezíně, poté v Dachau a nakonec v Neuengamme, zde pracoval v továrně s válečnou výrobou, ve volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně. Po válce založil ještě divadlo D 46 a D 47, mimo těchto divadel řídil ještě tři brněnské scény a karlínskou operetu, které byly sdruženy do tzv. Družstva divadla práce. Po roce 1948 působil jako poslanec poúnorového Národního shromáždění. Roku 1951 převedl divadlo D 51 do svazku Československé armády a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem, to mu vyneslo hodnost plukovníka. V roce 1955 odešel z armády a toto divadlo přejmenoval opět na D 34.

V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující nomenklatury komunistické kultury. Výrazně se zapojil do reorganizace divadel, má podíl na obsazování vedoucích míst v mnoha divadlech komunistickými divadelníky. V této době byl kulturně-politický pracovník v rozhlase, dále působil v týdeníku Kulturní politika. Tuto činnost už nelze považovat za nic jiného než komunistickou agitaci.

Zdroj